Kapacitní návrh používá stejný postup jako v EC z důvodu chybějících předpisů v ruských normách.
Cílem kapacitního návrhu je zajistit, aby budova vykazovala řízené duktilní chování a nedošlo k jejímu zřícení při návrhové úrovni zemětřesení. Předpokládá se, že plastický kloub vznikne v disipativním prvku a všechny nedisipativní prvky styčníku musí být schopny bezpečně přenést síly vyvolané plastifikací disipativního prvku. Disipativním prvkem je obvykle nosník v rámové konstrukci odolávající momentům, může jím být však také např. čelní deska. Pro disipativní prvky se nepoužívá provozní součinitel. Disipativnímu prvku jsou přiřazeny dva součinitele:
- γov – součinitel nadpevnosti – EN 1998-1, čl. 6.2; doporučená hodnota je γov = 1,25; upravitelný v materiálech
- γsh – součinitel deformačního zpevnění; doporučené hodnoty jsou γsh = 1,2 pro nosník v rámové konstrukci odolávající momentům, γsh = 1,0 v ostatních případech; upravitelný v operaci
Diagram materiálu je upraven podle následujícího obrázku:
Zvýšená pevnost disipativního prvku umožňuje zadání zatížení, které způsobí vznik plastického kloubu v disipativním prvku. V případě rámové konstrukce odolávající momentům s nosníkem jako disipativním prvkem by měl být nosník zatížen hodnotou My,Ed = γovγshfyWpl,y a odpovídající posouvající silou Vz,Ed = –2 My,Ed / Lh, kde:
- fy – charakteristická mez kluzu
- Wpl,y – plastický průřezový modul
- Lh – vzdálenost mezi plastickými klouby na nosníku
V případě nesymetrického styčníku by měl být nosník zatížen kladnými i zápornými ohybovými momenty a jim odpovídajícími posouvajícími silami.
Plechy disipativních prvků jsou z posouzení vyloučeny.